Nakresli kruh sedm až devět stop v poloměru, u prostřed kterého je roznícený hoří dříví-To dřevo by mělo být topol černý, smrk nebo modřín nikdy jasan. Koření v nějaké železné nádobě, ohřáté nad ohněm, je pak udělané ze směsi některých čtyř nebo pěti z následujících substancí:
Poznámka:Substance spojené s tímto obřadem byly zatajené Werewolfovou stránkou kvůli ublížení\zranění které může být způsobeno získáním a/nebo jejich pozřením.
Jakmile je nádoba umístěná nad ohněm tak, že se směs může vařit, člověk který chtěl vyvolat ducha, který mu (člověku) může poskytnout schopnost proměn do vlka, klečí uvnitř kruhu a vyslovuje úvodní nepřipravenou modlitbu. Pak se uchýlí k zaříkávání\zaklínání.

"Zdar, Zdar, Zdar, velký vlčí duchu, Zdar! (Hail=zdar nebo jiný pozdrav)
O spásu já žádám tebe, mocný stíne.
Uvnitř tohoto kruhu mnou vyrobeným.
Udělej mě Vlkodlakem silným a smělým.
Hrůza podobná mladí a stáří.
Dej mi figuru vysokou a hubenou;
Rychlost losí, drápy medvědí;
Jed hadí, důvtip z liščí;
Kradmost vlčí, sílu býčí;
Čelisti tygří, zuby žraločí;
Oči kočky které vidí ve tmě;
Dej mi schopnost být mrštný jako opice, čichat jako pes;
Plavat jako ryba, a jíst jako vepř.
Spěchej, spěchej, spěchej, osamělý duchu, spěchej!
Zde, bledý a nudný, magické kouzlo vyrábím.
Najdi mě - třes, otřásej.
Zlehka mne ovívej jak já ležím.
A svůj mystický dotek použij.
Dotek použij, a já přísahám že až zemřu,
Až zemřu, budu ti sloužit na věky!
Na věky, v šedých vlků zemi, studené a drsné.
Zaříkávání je ukončeno, pak prosebník políbí třikrát zemi a přistoupí k ohni, sundá železnou nádobu a víří kouř kolem své hlavu, volajíc;
Udělej mě vlkodlakem! Udělej mě xxx-požíračem!
Udělej mě vlkodlakem! Udělej mě xxxxx-požíračem!
Udělej mě vlkodlakem! Udělej mě xxxxx-požíračem!
Toužím po krvi! xxxxx krvi!
Dej mi to!Dej mi to dnes v noci\večer!
Velký vlčí duchu! Dej mi to a srdce, tělo, a duše, Já jsem tvůj!
Stromy začnou šumět a vítr začne sténat a z náhlé temnoty, která vše zakryje zazáří vysoký, válcovitý pilíř-jako přízrak z neznáma, sedm nebo osm stop vysoký. Někdy se to vyvíjí dál, a vezme na sebe tvar vysoké, útlé zrůdy, půl člověk a půl zvíře, šedý a nahý, s velmi dlouhýma nohama a rukama, chodidly a pařáty vlka, ale zahalené ženskými vlasy , které padají okolo jeho holých ramen v žlutých kadeřích. Má vlčí uši a vlčí ústa. Jeho orlí nos a bledé oči jsou tvarované jako lidské, ale oživené s výrazem příliš ďábelsky zlým aby pocházel z něčeho jiného než nadpřirozena. Zřídkakdy promluví, ale buď vypraví ze sebe nějaký neobvyklý zvuk- prodloužené vytí které se zdá pocházet z útrob země, pronikavé, trýznivé skučení, nebo tichý smích pekelné radosti, jakýkoli ze zvuků může být považován za jeho souhlas s laskavostí pro žadatele. Je již nejvíce viditelný pouze na chvíli, a pak zmizí s překvapující náhlostí.Prosebník je teď vlkodlak. Podstoupí svou první proměnu do vlčí formy následujícího večerního západu slunce, jeho lidská podoba pokračuje za svítání; a tak dále, den co den, až do jeho smrti, kdy se může ještě jednou proměnit buď z lidské podoby do vlčí, nebo naopak, jeho mrtvola zůstane v podobě, v kterou se proměnil naposled okamžiku smrti. Pokud vím, ten kdo se promění ve vlkodlaka touto formou, zůstane vlkodlakem navždy.

Ritual #2

O půlnoci kdy je Měsíc v úplňku, udělej na zemi kouzelný kruh (asi sedm stop v průměru je nejvhodnější) a v centru kruhu hořící oheň, na kterém je železná nádoba obsahující půllitru čisté pramenité vody a jakýkoliv sedm z následujících substancí;
Poznámka: Substance spojené s tímto obřadem byly zatajené kvůli možnému ublížení způsobeným jejich získáním a/ nebo požitím.
Zatímco se směs vaří, člověk provádějící rituál leží tváří k zemi před ohněm modlí se k Velkému duchovi z Neznáma, aby mu dal schopnost nočních proměn, do Vlkodlaka. Jeho modlitby nenabudou žádné zvláštní formy, ale jsou zcela bez přípravy; ačkoli k nim obvykle přidá nějaké takovéto známé zaklínadlo jako:
"Přijď, duchu tak mocný! Přijď, duchu tak strašný. 
Z domu Vlkodlaka, domu smrti.
Přijď, Dej mi své požehnání! Přijď, půjč mi svůj sluch!
Ó! duchu temnoty! ó! duchu tak smutný!
Přijď, mocný fantome! Přijď, velké neznámo!
Přijď, Já tě prosím; vylez ze svého brlohu.
A tělo i duše bude tvé, Přísahám.
Spěchej, spěchej, spěchej, hrozný duchu, spěchej!
Rychle, rychle, rychle, zjizvený duchu, rychle!
Spěchej, spěchej, spěchej, zlověstný duchu, spěchej!

Pak udělá následující formální prohlášení "Já ( jméno) ti nabízím , Velký duchu z neznáma, tuto noc ( data) své tělo i duši, s podmínkou , že mi dáš, od této noci noc až k hodině mé smrti, sílu noční proměny do vlka. Já tě naléhavě žádám, Já prosím, Já tě vzývám-tebe, jedinečný fantóme temnoty, abys mě učinil Vlkodlakem, Vlkodlakem! A třikrát svým čelem udeří na zem, vstane. Jakmile je směs v nádobě vroucí, ponoří do ní pohár a pokropí obsahem zem, opakuje akci až do doby, kdy pokropí celý vnitřek kruhu. Pak si klekne na zemi blízko k ohni, a nahlas vykřikne.
Přijď, ó! Přijď! a, když bude mít štěstí, přízrak sám se zjeví nad ohněm. Někdy je přízrak nejasný - válcovitý, světélkující, pilíř-jako věc, asi sedm stop vysoký, mající nerozeznatelné rysy: někdy to si osvojí konečný tvar, a objeví se buď jako obludná zahalená figura se smrtelnou kuklou, nebo jako polo-člověk, polo-zvířecí elementární typ . Jakoukoli formu neznámý přijme, je vždy děsivá. Nikdy nemluví, ale signalizuje svůj souhlas natažením ruky, nebo co slouží jako ruka, a pak zmizí. Nikdy nezůstává viditelný více než půl minuty. Jakmile zmizí, prosebník, kdo/který je vždy napůl šílený hrůzou, vyskočí ze země a spěchá domů, nebo kamkoli aby se dostal k dosahu lidí. Ráno, však všechny jeho obavy zmizí; a navečer se vyplíží do lesa, nebo na nějaké stejně opuštěné místo, aby zažil, poprvé, mimořádné pocity proměny do vlka nebo možná, polo-vlka, i.e., bytost půl člověk a půl vlk; stupeň proměny se mění podle místa. Avšak jen na noc, za svítání se zpravidla promění zpět na člověka .

Ritual#3

Ti, kdož by chtěli úspěšně provést tento obřad, musí splňovat jedinou avšak nejdůležitější podmínku.Je nezbytně nutné, aby člověk přející si získat schopnosti lykantropie, to myslel vážně a věřil v ty nadpřirozené síly, které se chystá požádat o laskavosti. Takovýto jedinec se musí odebrat sám k místu vzdálenému od oblíbených míst lidí. Potřebné síly nebývají jen tak někde . V jejich oblibě jsou místa pustá a osamělá, např. pouště, lesy a vrcholky hor. Dané místo, si musí kandidát vybrat v noc, kdy je Měsíc čerstvý a silný. Tehdy musí najít dokonale rovný kus země a na tom o půlnoci musí nakreslit, buď křídou nebo provazem, kruh ne méně než 7 stop v poloměru a uvnitř něj další, kolem stejného středu, kruh o poloměru tři stopy. Pak uprostřed menšího kruhu rozdělat oheň a nad ohništěm železný stojan, na kterým je železná nádoba s vodou. Jakmile se voda začne vařit, musí tam vhodit hrst směsi z nějakých nasledujících substancí: 
Poznámka: Substance spojené s tímto obřadem byly zatajeny v důsledku možného ublížení způsobeného jejich získáním a/nebo jejich požitím.
Při opakování následujícího zaklínadla:
"Duchové z hlubin, kteří nikdy nespí, buďte ke mě laskaví.
Duchové z hrobů, bez zachované duše, buďte ke mě laskaví.
Duchové stromů, které rostou na paloucích, buďte ke mě laskaví.
Duchové vzduchu, zkaženého, temného, nepoctivého, buďte ke mě laskaví.
Duchové smrti, která se nehlučně plíží, buďte ke mě laskaví.
Duchové žáru a ohně, zkázo ve své zlobě, buďte ke mě laskaví.
Duchové chladu a ledu, přízraky hříchu a neřesti, buďte ke mě laskaví.
Vlci, upíři, satyry, démoni!
Vyvolení z armády zatracených!
Žádám vás, pošlete za mnou, pošlete za mnou, pošlete za mnou
velký šedý přízrak, ze kterého se lidi třesou!
Třesou, třesou, třesou!
Pojď, pojď, pojď!"
Prosebník si pak sundá svou vestu a košili a namaže své tělo kouzelnou mastí. Pak si kolem pasu připne opasek zhotovený z vlčí kúže a poklekne uvnitř prvního kruhu čekajíc na příchod Neznáma. Když oheň vzplane modrým plamenem a rychle zhasne, Neznámo se chystá dát najevo samo sebe; i když se ve zkutečnosti neobjeví, ale jeho přítomnost je cítit. Duchův příchod může být; na čas hluboké nepřirozené ticho, někdy srážky a rány, naříkání a vřískot, který hlásá jeho příchod. I když zůstává neviditelný, jeho přítomnost je doprovázena pocitem abnormálního chladu a náhlého děsu. Někdy je viditelný jako postava lovce, někdy jako zrůdný částečně člověk a častečně zvíře a někdy je špatně ohraničený a jen částečně hmotný. Povaha ducha je samozřejmě čistě věc dohadu. Je to nějaká zlovolná, nadpřirozená, tvořivá síla, která se podílela velkou měrou na tvorbě naší i dalších planet. Není to Ďábel. Je těžké říct jak dalece. Věří se, že je Neznámo tím mocnější, čím více těch, kdož chtějí získat dar lykantropie, je mu nakloněno; NENÍ to něco jako nejvyšší moc, ale je považováno jen jako obecný duch, duch některých zvláštních divočin nebo lesů.
Co se týče Nového Měsíce, psychické vlivy jsou demonstrovány pozicí planet. Například, při Novu (at new moon), uprostřed července (cusp of seventh house) a spojeného se Saturnem v opozici Jupitera, hrozivé Nadpřirozeno je na zemi viditelné.

Lycanthropous Water Ceremony

A Norwegian or Swedish peasant when he wishes to become a werewolf, kneels by the side of a lycanthropous stream at midnight, having chosen a night when the moon is in the full, incants these words:
Tis night! Tis night! and the moon shines white over pine and snow capped hill.
The shadows stray through burn and brae and dance in the sparkling rill.
Tis night! Tis night! and the devils light casts glimmering beams around.
The maras dance, the nisses prance on the flower enameled ground.
Tis night! Tis night! and the the werewolf’s might makes man and nature shiver.
Yet its fierce grey head and stealthy tread are nought to thee, oh river!
River, River, River
Oh water strong, that swirls along I prithee a werewolf make me.
Of all things dear, my soul, I swear, In death shall not forsake thee.
The supplicant then strikes the banks of the river three times with his forehead; then dips his head into the river thrice, at each dip gulping down a mouthful of the water.

Concludes ceremony, he has become a werewolf, and twenty-four hours later will undergo the first metamorphosis.

Lycanthropous water is said, by those who dwell near to it, to differ from other water in subtle details only, detail that would, in all probability, escape the notice of all who were not connoisseurs of the superphysical. A strange, faint odour, comparable with nothing, distinguishes lycanthropous water; there is a lurid sparkle in it, stongly suggestive of some peculiar, individual life; the noise it makes, as it rushes along, so closely resembles the muttering and whispering of human voices as to be often mistaken for them; whilst at night it sometimes utters piercing screams, and howls, and groans in such a manner as to terrify all who pass near it. Dogs and horses, in particular, are susceptible to its influence and they exhibit the greatest signs of terror of the mere sound of it.

Lycanthropous Flowers

Pluck and wear after sunset, and on a night when the moon is full. Lycanthropous flowers, no less than lycanthropous water, possess properties peculiar to themselves; properties which are, probably, only discernible to those who are well acquainted with them. Their scent is described as faint and subtly suggestive of death, whilst their sap is rather offensively white and sticky. In appearance they are much the same as other flowers, and are usually white and yellow.